Farmáři rokovali ve Štrasburku

     
Konkurenceschopnost zemědělství byla hlavním námětem projevu komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové na druhém kongresu evropských farmářů,kterého se zůčastnili i zástupci SMA ČR na pozvání organizace CEJA, jejímiž jsme členy, který proběhl v uplynulém týdnu ve Štrasburku. Právě na konkurenceschopnost evropského zemědělství tlačí nejen Světová obchodní organizace (WTO), ale stále více také samotní daňoví poplatníci EU.

"V době, kdy ostatní sektory hospodářství se musí podstatně restrukturalizovat, nejsou naši daňoví poplatníci ochotni odevzdávat velké sumy zemědělství jednoduše jen proto, aby se zastíralo, že není konkurenceschopné," podotkla komisařka. Daleko větší než z unie je však podle ní tlak zvenčí. Globalizaci nikdo nezastaví a Katarské kolo jednání WTO se jen pozastavilo, neskončilo. Mnoho zaoceánských dodavatelů je připraveno dovážet na trhy unie daleko větší množství zemědělských a potravinářských výrobků. Je otázkou, zda nutnost dosáhnout konkurenceschopnosti ohrožuje skutečně ducha evropského zemědělství. Žije farmář v harmonii s přírodou a také v útrapách a obtížích jako hrdinové novel Marcela Pagnola, nebo za volantem ultramoderního traktoru vydělává peníze z "průmyslového" zemědělství. To druhé je ale za cenu ničení živých plotů a mezí, vypuzení ptáků a promoření polí chemikáliemi, konstatovala komisařka. "Může být farmář konkurenceschopným producentem zemědělských výrobků a zároveň pečovat o krajinu? Je v tom rozpor," zeptala se komisařka s tím, že pokud takový rozpor existoval, udělala unie velký pokrok v jeho odstraňování. Cross compliance opodstatňuje zemědělské dotace unie Zatímco zemědělské výrobky jsou zbožím pro trh. Zodpovědná péče o krajinu a citlivé zacházení s hospodářskými zvířaty jsou zbožím veřejným. Jednotná platba na farmu, jejíž vyplácení se váže na splnění požadavků cross compliance, oddělila podle komisařky zboží pro trh od zboží, které je službou veřejnosti. Jak upozornila, zemědělské výrobky a potraviny, které třetí země dovážejí do unie, musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost potravin. Jejich producenti však nejsou omezováni požadavky danými péčí o životní prostředí či o pohodu chovaných zvířat. Zemědělské dotace v unii mají pokrýt zvýšené náklady, které mají její farmáři s dodržováním zmíněných požadavků daných směrnicemi spojenými s cross compliance. Nejen nízké ceny Být konkurenceschopným není podle komisařky jen prodávat za nízké ceny. Znamená to i dodávat na trh zboží ve vysoké kvalitě a speciální výrobky, o které mají spotřebitelé zájem. Patří mezi ně i produkty s geografickým značením původu, o jehož uznání (stejně jako jiných značek kvality) v rámci WTO komisařka spolu se svým kolegou komisařem pro obchod Peterem Mandelsonem usiluje. Fischerová Boelová upozornila, že konkurenceschopnost má podpořit i nový fond určený pro rozvoj venkova. Farmářům by měl podle ní pomoci i záměr komise zjednodušit společnou zemědělskou politiku. Expanzi schopných výrobců, a tím i zvýšení jejich konkurenceschopnosti však brání omezení daná společnou zemědělskou politikou (SZP), jako jsou kvóty nebo práva na výsadbu nových vinic. Konkurenceschopnost podle komisařky samozřejmě brzdí v mnoha regionech nepříznivé půdní a klimatické podmínky. Pro tyto oblasti je nutné připravit speciální na míru šitá opatření. Revize čeká zemědělskou politiku i rozpočet Komisařka připomněla, že v následujících letech projde společná zemědělská politika revizí. Cílem podle ní není zásadní změna, ale je nutné ověřit, zda společná zemědělská politika funguje, jak je třeba. Zejména se prověří nástroje, které má na podporu konkurenceschopnosti. Dotace od produkce neodpojily (decoupling) všechny státy na sto procent. Některé si u určitých komodit ponechaly alespoň částečnou vazbu. Přitom studie ukazují, že úplný decoupling by pro ně byl prospěšný. Podle komisařky je třeba se také podívat podrobně na některé sektory: "Například je intervence pro máslo ve své současné podobě opravdu účelnou a obhajitelnou pomocí pro mléčný sektor? A udrží intervence pro obiloviny v podobě, jak je dnes organizovaná, tento sektor v dobrém stavu, nebo je spíš často pro zemědělce jen první možností, na kterou připadnou při prodeji své produkce?" Co bude po roce 2013 Komisařka připomněla, že ve stejné době, kdy se bude prověřovat SZP a bude se uvažovat o jejím ozdravění, bude také nutno přemýšlet o tom, jak bude tato politika vypadat v dlouhodobém výhledu po roce 2013. Tyto úvahy se promítnou do revizní zprávy o rozpočtu, jejíž vypracování požadovaly hlavy států a vlád členských zemí unie na loňském prosincovém summitu. Tato zpráva má připravit cestu k požadované podstatné změně rozpočtu na další sedmileté finanční po roce 2013. "Chci mluvit o tom, jak bude vypadat SZP po roce 2013. Ne proto, že bych chtěla nastolit atmosféru neustálých změn. Zcela naopak. Tak jak to bude možné, chci, aby život byl předvídatelný pro farmáře, a to dokonce v nepředvídatelném světě. Rozumím tomu, že pro to, aby byli konkurenceschopní potřebují tolik stability, kolik je možné. Je nutné plánovat a investovat. Ale jestliže budou pravděpodobně nezbytné další změny, musíme na ně myslet už dnes. Musíme se na ně připravit, protože nastanou v následujících pěti nebo šesti letech."