Mladí zemědělci z unie na českých farmách
V Agrodružstvu Načeradec nás vřele přijal ředitel Zdeněk Sedlák. Vášnivá debata se rozpoutala hned na samém počátku exkurze - zahraničním hostům totiž nebylo vůbec snadné vysvětlit, jakým procesem vznikla společná forma vlastnictví podobných podniků. Jejich zřejmý údiv bylo možné zaznamenat zejména při přiblížení průběhu násilné kolektivizace českých a moravských sedláků. Nemenší zájem vzbudil také výklad o vývoji vlastnických vztahů po roce 1989, rozhodovacích pravomocích v uvedených uskupeních a výhodách či nevýhodách takto rozsáhlých koncentrací. Agrodružstvo Načeradec hospodaří nedaleko Vlašimi v nadmořské výšce kolem 550 metrů. V živočišné výrobě se zaměřuje na produkci mléka a vepřového masa, rostlinné výrobě pak dominuje zejména pěstování obilnin, řepky, brambor a krmných plodin. Z celkové výměry 1950 hektarů zaujímají obilniny přibližně 1000 ha, řepka 200 ha, brambory 100 ha, kukuřice na siláž 150 ha a zbytek připadá na jeteloviny. Pozornost si zaslouží průměrné výnosy, které jsou u obilovin 5 až 5,2 t/ha, 3,5 t/ha u řepky a 30 t/ha u brambor. Dojnice holštýnského a českého strakatého plemene, kterých je v Načeradci 500 kusů, nadojí za normovanou laktaci 10 500 kg, resp. 8900 kg mléka při průměrném obsahu 3,8 až 4 % tuku a 3,35 % bílkovin. V užitkovém chovu tu u 200 prasnic (kombinace švédský large White a landrase) dosahují více než 23 odchovaných selat na prasnici za rok. V podniku se věnují také výkrmu prasat, kdy použití kanců plemene české výrazně masné v otcovské pozici zaručuje průměrný přírůstek 800 g/den, konverzi 2,9 kg krmné směsi na kg přírůstku a 57 % LM. Informaci ředitele o zlepšení konverze krmiva za první čtvrtletí letošního roku na 2,65 kg krmné směsi/kg přírůstku považovali někteří zahraniční návštěvníci za chybu v tlumočení. Velmi je zaujala investice do kejdového hospodářství ve výkrmu prasat, kterou letos realizovali s podporou programu Sapard. Nová přečerpávací a skladovací jímka zadrží kejdu od 2000 prasat po dobu pěti měsíců. O přínosu investice svědčí mimo jiné i to, že v bezprostřední blízkosti stájí nebyl cítit ani minimální zápach. V obci Vítov nedaleko Slaného úspěšně podniká soukromý zemědělec a člen SMA ČR Karel Dryák. Jeho farma je zaměřena na produkci v tuzemsku ne zcela obvyklou, kterou je pěstování ovoce. Historie statku se píše od roku 1992, kdy mladý farmář začal hospodařit prakticky od nuly - tedy přesně řečeno na 1,5 hektaru sadů vrácených v restituci a s minimem mechanizace. O podnikatelských schopnostech majitele nejlépe svědčí skutečnost, že se mu doposud podařilo rozšířit obhospodařovanou rozlohu zemědělské půdy na 140 ha sadů a 30 ha orné půdy, přičemž pouze menšinu výměry – 50 ha - si pronajímá. V sadech pěstuje jablka, hrušky, třešně, višně, meruňky a broskve. Jako doplněk je produkce zeleného hrášku. Sklizeň a následnou úpravu pro distribuci zajišťuje šest stálých zaměstnanců a 200 sezónních brigádníků. V roce 2001 obohatila technologické zázemí farmy třídící linka a pohotovostní sklad na ovoce, postavené s podporou Sapardu. Milou tečkou pro všechny návštěvníky bylo pohoštění, jehož zlatým hřebem byla ochutnávka třešní z vlastní produkce Karla Dryáka. Autor: Pavel Horák, SMA