Několik lokalit na Vysočině trápí sucho. Patří mezi ně třeba Bohdalov na Žďársku, Mohelno na Třebíčsku a brzy možná taky Vyskytná na Jihlavsku. Zemědělci pomalu odepisují výnosy z obilovin a hrozí se toho, zda vůbec vyroste kukuřice. Obce zvažují i zákaz zalévání zahrad.
„Sucho? Na to se mě ani neptejte. Třetí fází zoufalství je bezradný smích a my už k němu nemáme daleko,“ říká agronom Josef Řezanina ze společnosti Agro Mohelno. Mohelensko je postižené půdním suchem. Starosta Mohelna Jiří Kostelník problémy potvrdil.
Mohelno je naštěstí napojené na rozsáhlou vodovodní síť se zdrojem ve vranovské nádrži. Ale obyvatelé, kteří berou vodu ze studen, pomalu začínají vidět na dno.
„Touto dobou má být u nás úhrn srážek od začátku roku 300 milimetrů. A máme pouze okolo 100 milimetrů. Výnos obilovin jsme odepsali, z vojtěšek je ze dvou třetin nic a děsí nás, co bude s kukuřicí, kterou potřebujeme taky pro bioplynovou stanici,“ vylíčil Josef Řezanina.
Kukuřici mají v Mohelně na 300 hektarech polí. Ta jsou do hloubky proschlá, pomohl by jim jen déletrvající přiměřený déšť. Z bouřek nemusí být nic moc, po suchém „krunýři“ obvykle přívaly deště stečou. V horku se voda rychle odpaří. Tato část Vysočiny je podle hydrometeorologů postižená suchem snad nejvíc.
I ve Vyskytné nad Jihlavou pečlivě sledují počasí. „Předloni nás sucho dohnalo k zákazu zalévání a napouštění bazénů. Loni to bylo v pořádku, letos je situace zatím akorát,“ říká tamní místostarostka Hana Provázková.
„Máme obecní studny a vodu z nich svedenou do vodárny. Už jsme se na obecní radě bavili o tom, že budeme situaci sledovat a operativně na začátku prázdnin v případě potřeby vyhlásíme opět zákaz zalévání a napouštění bazénů,“ dodala.
„Zranitelnější jsou vždy menší zdroje vody,“ potvrzuje zkušenost lidí na Vysočině hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Podle něho malé obecní vodovody mívají větší problém než velké vodohospodářské systémy.
„Pokud jde o soukromé studně, tam záleží na konkrétní situaci proudění vody v podzemí, kterou lze posoudit pouze na místě. Orientací by pro občany mohlo být, kde se nachází - studně na svahu jsou většinou náchylnější na sucho nežli studně v údolích v blízkosti vodních toků,“ poznamenal Daňhelka. Odmítl přesně vyjmenovat obce, které můžou mít v době sucha na Vysočině problém.
V Bohdalově na Žďársku mají skupinový vodovod napájený z nedalekého přírodního prameniště. Systém spravují žďárské vodovody a kanalizace.
„Loni a předloni nás sucho donutilo vydat zákaz zalévání zahrad a napouštění bazénů. Letos provádíme monitoring stavu hladiny ve vodojemu, ale i vydatnost pramenů. Bohužel je stav horší než loni touto dobou. Jakmile by nastal problém, opět bychom vydali zákaz a Žďárské vodárny by nám tam dovezly vodu,“ podotkl starosta Bohdalova Arnošt Juda.
Zákaz plýtvání s vodou z vodovodu vydali v uplynulých dvou letech formou takzvaného opatření obecné povahy. Na úřední desce visela listina, kterou se lidé museli řídit.
Díky tomu opatření je nyní možné snadněji čerpat dotace z programu Dešťovka, jenž spadá do kompetence ministerstva životního prostředí, respektive Státního fondu životního prostředí.
V rámci programu Dešťovka se také pravidelně aktualizuje seznam obcí, kde se v minulých letech prokázal problém se suchem. Nyní tam z Vysočiny figurují Bohdalov, jeho místní část Chroustov a blízké Kotlasy.
Kdo se do programu Dešťovka z těchto obcí přihlásí, má jednodušší cestu za dotací na závlahový systém napájený dešťovou vodou.
„My jsme na seznamu proto, že nás tam správci dotačního programu zařadili - na základě žádosti občana, jenž doložil naše opatření obecné povahy,“ vysvětlil bohdalovský starosta Juda.
Dotace z Dešťovky jsou určené pouze pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů. Peníze nelze využít pro rekreační objekty.
„Příjem žádostí byl zahájen 29. května, alokované peníze byly vyčerpány během jednoho dne,“ uvádí ministerstvo životního prostředí. Připravuje se ale pokračování programu - na přelom června a července.
Stavu sucha dosahují v současnosti také některé vodní toky na Vysočině. Hladina řeky Jihlavy ve Dvorcích kupříkladu včera dopoledne měla jen 14 centimetrů, Sázava v Chlístově pouze devět a průtok Balinky v Balinách se ani nedal měřit.
Finanční podporu pro boj se suchem má i Kraj Vysočina.
Jak je na tom Vysočina se zdroji pitné vody? Nemusí se obyvatelé do budoucna bát, že je postihne nedostatek této cenné tekutiny?
„U větších vodních nádrží, jako jsou například Vír I se současnou naplněností 62 procent zásobního prostoru nebo Seč (89 procent), je zatím situace dobrá a uspokojivá. Platí to rovněž pro Dalešice (82 %) a Vranov (76%),“ uvádí Tomáš Hrdinka z pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Ujistil, že i v případě pokračujícího sucha by větší sídla z pohledu zásobování pitnou vodou neměla být nijak ohrožená.
„Mají kombinaci několika zdrojů, z nichž se pro ně voda mísí. V případě Brna je to Vír I a jímací území Březová při řece Svitavě. Nebo mohou případně být tato sídla dotována z jiné vodárenské soustavy, která má vodních zdrojů dostatek,“ vysvětlil Hrdinka.
Česko by podle něj mělo zvažovat výstavbu menších nádrží.
„Některá povodí již v současnosti zápasí s přechodným až dlouhodobým nedostatkem vody pro nejrůznější účely. Zejména mám na mysli menší toky odtékající z Chrudimska do povodí Labe, mezi které patří například Žejbro, Krounka či Novohradka. Tam by mohla být výstavba menší nádrže s přihlédnutím k dalším opatřením vhodným řešením,“ uvedl Tomáš Hrdinka.
A co si myslí o přehradě Čučice na řece Oslavě, kolem které ještě loni byly obrovské emoce?
„Tato vodní nádrž nemá jako náhradní zdroj pro zásobování vody Brna své opodstatnění. Mohla by být snad uvažována pouze jako posilující zdroj pro chlazení Jaderné elektrárny v Dukovanech v souvislosti s výstavbou nových bloků. Jelikož však nové bloky plynule nahradí ty stávající, množství vody odebírané z vodní nádrže Dalešice se jeví zatím jako dostatečné a Čučice tím jako nadbytečné,“ řekl odborník na hydrologii.
Výstavbu přehrad podle něj ale nelze paušálně odsoudit. Biotechnická či agrotechnická opatření, mezi něž se řadí například vyloučení širokořádkových plodin z pěstování na svažité půdě, zřizování zasakovacích pásů nebo revitalizace vodních koryt, situaci ve vodohospodářsky napjatých regionech nevyřeší.
„Na druhou stranu zase není možné vystavět desítky vodních nádrží a spoutat přirozený vodní režim krajiny jenom proto, že je někde teď zrovna více sucho než obvykle,“ upozornil Hrdinka.
|
Autorka: Hana Jakubcová, zdroj: iregiony.cz