Zemědělství má velký potenciál

     

Zemědělství a potravinářství v podmínkách České republiky má všechny předpoklady být strategickým a výnosným odvětvím. Touto větou ve stručnosti na 146. Žofínském fóru charakterizoval v uplynulém týdnu Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, vážnost a význam agrárního sektoru. Velký potenciál tohoto odvětví byl i tématem ministra zemědělství Petra Bendla.

Ministr na úvod pochválil účastníky, zemědělské odborníky, že zaplnili sál do posledního místečka. I z toho bylo patrné, jak dané téma zajímá zemědělskou veřejnost a nejen ji. Agrární sektor sice sám o sobě zaměstnává kolem 130 tisíc lidí, návazná odvětví více než dvakrát tolik, a má velký vliv na zaměstnanost venkova. Tuto skutečnost deklaroval ve svém vystoupení i Jan Veleba, když řekl, že „tři a půl milionu hektarů půdy, to je přece kapitál, který se může rozhýbat a který může znamenat zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Je nezbytné o tom přesvědčit nejenom naše spotřebitele, ale hlavně politiky“.
Slova ministra Bendla a jeho představení Strategie pro růst pak ve svém vystoupení konkretizoval člen představenstva společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek, zástupce Konsorcia nevládních zemědělských organizací, které lobbují v Bruselu za české agrární zájmy.
„Bylo pro mne naprosto zásadní, že na samém začátku tato strategie konstatuje, že české zemědělství selhává v tvorbě ekonomické hodnoty, že za posledních deset let jsme ztratili strukturální rovnováhu – to znamená, že radikálním úbytkem živočišné výroby z našeho venkova dochází k negativním jevům v krajině v souvislosti se strukturou pěstovaných plodin s negativním vlivem na degradaci půdního fondu. Tato skutečnost může být pro naši dlouhodobou konkurenceschopnost zcela rozhodující,“ uvedl.
Zmínil i problémy, které podtrhávají konkurenceschopnost našich zemědělských firem. „Všichni dlouhodobě víme, že státy staré patnáctky cíleně podporují ze svých národních a zemských rozpočtů své producenty potravin, a tím podporují jejich konkurenceschopnost na volném evropském trhu. A je to dlouhodobě třeba i Polsko. Jak chceme konkurovat polskému výrobci kuřat, který neplatí zdravotní a sociální pojištění, používá chlazení vodou, krmí masokostní moučkou a má dotace na investice i do živočišné výroby? Jednoduše těžko,“ řekl.
Uvedl příklady lobbingu konsorcia, které ve shodě s ministerstvem zemědělství prosazuje zájmy ČR jak v Bruselu, tak ve Štrasburku, a z výsledků řady jednání jednoznačně vyplývá, že české zemědělství a potravinářství může být v Evropě konkurenceschopné, pouze když budou tyto sektory investovat. „Doufám, pane ministře, že po společném postupu na půdě Evropské unie dojde i ke správnému nastavení přímých plateb a Programu rozvoje venkova i na půdě našeho ministerstva zemědělství tak, aby cíle navržené ve strategii byly skutečně naplněny. Je to zásadní,“ uzavřel první část svého vystoupení Jaroslav Faltýnek.

Zdroj: agris.cz