Zlepšování životního prostředí se loni zpomalilo

     

Zlepšování životního prostředí v České republice se loni zpomalilo. Země má problémy se smogem a nezlepšuje se zdraví lesů. Vyplývá to ze zprávy o životním prostředí, kterou na dnešní jednání vlády přinese ministr životního prostředí Richard Brabec. Ekologické organizace kritizují například malý prostor pro divokou přírodu. Stále více českého území je zastavěného, stagnovaly ale například odběry vody a do ochrany životního prostředí se investovalo více peněz.

Podle zprávy bylo loni kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu vyhlášeno devět smogových situací, které trvaly 501 hodin. Nejčastěji šlo o aglomeraci Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek. Imisní limity byly loni překročeny skoro na pětině území. Překročení ročního imisního limitu pro rakovinotvorný benzo(a)pyren zasáhlo vloni 10,7 procenta území, kde žije více než polovina obyvatelstva, zejména ve velkých městech, sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Problémy jsou podle zprávy i s ochranou živočichů. Přibližně třetina evropsky významných druhů živočichů v ČR je hodnocena v nepříznivém stavu, třetina ve stavu nedostatečném a jejich stanoviště jsou pravděpodobně více či méně narušena, konstatuje se v materiálu. V příznivém stavu z hlediska ochrany je jen 19 procent evropsky významných druhů rostlin. Ministerstvo upozorňuje i na problémy spojené s dopravou, intenzivním zemědělství či energetikou, které ohrožují například chřástaly, lososy či úhoře.
Pokračují ničivé zábory zemědělské půdy zástavbou. V roce 2014 zastavěné a jinak zabrané plochy dosáhly již 10,7 procenta ČR, upozornilo Hnutí Duha, podle kterého se alespoň tempo zástavby zpomalilo. V loňském roce vzrostla o téměř čtyři procenta spotřeba minerálních hnojiv. U jehličnatých dřevin je poškozeno 72,9 procenta stromů, u listnatých jde přibližně o dvě pětiny jejich počtu. Při hodnocení dřevin má nejhorší zdraví borovice, následovaná modřínem a smrkem, u listnáčů pak dub.
Vzrostly výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních rozpočtů o 12,5 miliardy na 38,4 miliardy korun. Důvodem jsou zejména programy jako Nová zelená úsporám.

Autorka: Eva Seifertová, zdroj: zemedelec.cz