Chceme evropský model

     
V České republice se konal první seminář CEJA po rozšíření Evropské unie. V Benešově u Prahy - Konopišti se od 18. do 20. června konal seminář Evropské konfederace mladých farmářů (CEJA) na téma Rozšíření – výzva pro udržitelnou konkurenceschopnost evropského zemědělství. Při této příležitosti zasedalo poprvé 17. června prezidium CEJA v novém složení.

Společnost mladých agrárníků ČR (SMA) s podporou Středočeského kraje uspořádala jeden z pravidelných seminářů organizace CEJA, tentokrát však poprvé v nové členské zemi unie. Semináře se zúčastnilo prezidium i sekretariát konfederace CEJA a dále zástupci jejích členských organizací z Francie, Belgie, Nizozemí, Finska, Německa, Itálie, Řecka, Kypru a samozřejmě naší tuzemské organizace. Evropskou komisi – Generální ředitelství pro zemědělství zastupoval Iman Boot, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR Ing. Jiří Papež, dále byli pozváni zástupci evropských univerzit a výzkumných ústavů, MZe ČR, Středočeského kraje, partnerských stavovských organizací (Zemědělský svaz ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR). Cílem akce byoí zhodnotit současnou a budoucí situaci zemědělství v EU s ohledem na kladné i záporné důsledky, které její rozšíření přineslo. Prezident CEJA Sylvain Marmier vyslovil přání, abychom nezapomněli na slova zakladatele Evropského společenství Roberta Schumana, který si přál Evropu občanů. Nyní však, jak se zdá, nabírá sílu Evropa papírování, kontrol a nařízení. Na nejvyšších místech EU se podle Marmiera nejvíce skloňují dvě témata: použití geneticky modifikovaných organismů (GMO) a snížení podpor evropských zemědělských produktů spolu s otevřením evropského trhu. Tento druhý zásah reaguje na požadavky Světové obchodní organizace (WTO), ale podle citovaných slov komisaře Fischlera to bude na úkor evropských zemědělců. Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl zdůraznil, že Česká republika určitě nevstupovala do EU kvůli penězům tamních daňových poplatníků, ale cílem bylo přispět ke stabilitě a konkurenceschopnosti. Mimo jiné také vyjádřil podporu zemědělství ve středních Čechách, i když na úrovni krajského úřadu mnoho kompetencí v této oblasti není. Názor z Evropské komise Iman Boot z Generálního ředitelství pro zemědělství (DG Agri) se specializuje na problematiku zemědělství v České a Slovenské republice. Jedním z důsledků rozšíření unie bylo podle něho otevření jednotlivých trhů nových členských zemí unie. Po 1. květnu bylo uzavřeno mnoho nových smluv mezi dodavateli zemědělských produktů, zejména mléka, a to v rámci česko-německé či slovensko-maďarské spolupráce. Druhým důsledkem byla úplná změna dotačních pravidel. Česká republika podle Boota vyplatila mnoho specifických podpor začátkem roku 2004, ode dne vstupu se však musí řídit evropským systémem. Jasně jsou uvedeny trendy v zemědělství, a to snaha o zvýšení příjmů (zde se očekává mírný nárůst ceny komodit) a zvyšování kvality produktů. „Opatření, která nás čekají, jsou převážně otevření obchodu se třetími zeměmi - pravděpodobně proti vůli farmářů, zvyšování produktivity a propojování obchodu v deseti nových zemích EU,“ uvedl zástupce DG Agri. Ve vývoji cen nákladů se očekává snížení ceny investic. Na druhé straně však poroste ocenění pracovní síly a díky stoupajícím přímým platbám se zvýší i ceny půdy. Dojde však ke stabilizaci evropského zemědělství a jedním z kladných dopadů bude i větší ochota peněžních ústavů půjčovat finanční prostředky zemědělským podnikatelům. V nejbližších deseti letech silně vzrostou v nových členských zemích celkové podpory. Zajímavý je pohled na producenty mléka v Polsku, kteří bez těchto podpor nejsou schopni vůbec podnikat. V případě omezení těchto dotací by v našem regionu vznikla velká poptávka po mléce. Iman Boot uvedl následující charakteristiku úspěšného farmáře: musí to být schopný a aktivní člověk s podnikatelským duchem. Podniky hospodářů pasivně čekající na dotace jsou dříve či později odsouzeni k zániku. Klíčem k úspěchu je také dobrá infrastruktura, která musí nahradit osamocenost prvovýrobce vzhledem k mohutným zpracovatelským firmám, kterých jsou v Evropě pouze desítky. V rámci požadované infrastruktury je také potřebné zajištění vzdělání. To může formální, zde Boot poukázal na to, že všichni úspěšní nizozemští farmáři mají vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Neformální vzdělání lze získat prostřednictvím nástavbových kurzů, exemplárních farem, ale i prodejců, kteří mohou být pravidelným zdrojem aktuálních poznatků. Tím mohou být také státní instituce či odborný tisk. „Nové informace jsou velkým přínosem na dnešním nepřehledném trhu, a příkladem může být včasné zjištění aktuální ceny zemědělské komodity. Další součástí infrastruktury by mělo být úspěšné slučování do celků s větší tržní silou,“ konstatoval pracovník DG Agri. Podle jeho názoru by nemělo být problémem, aby zmíněný celek obhospodařoval až 50 % komoditního trhu v České republice. Jako důkaz uvedl obchod s obilninami ve Francii, kde je díky propojení farmářů cena obilí nad průměrem okolí. Nakonec byla zmíněna neocenitelná funkce stavovských organizací, které by se měly zabývat jak potřebami již existujících farmářů, tak začínajících. Náplní činnosti takovýchto organizací by mělo být vzdělávání, prosazování zájmů, poskytování informací a pomoc s odbytem produktů. Podle Imana Boota mají mladí zemědělci dvě možnosti, jak na trhu uspět: jednou je schopnost konkurovat cenou produktů a druhou, všeobecně více doporučovanou, je produkce specifického výrobku. Prosazování zájmů začínajících zemědělců je taktéž dobře patné ve Francii, kde v současné době začíná podnikat mnoho mladých lidí z Nizozemska. Tlaky, které se neslučují Prezident CEJA pak upozornil na neslučitelnost tlaku na kvalitu produktů se snahou zvýšit produkci v případě uvolnění evropského trhu vůči dalším světovým oblastem. Podle Imana Boota je tento problém řešitelný rozdílným zaměřením zemědělské výroby v úrodných nížinách a méně úrodných podhorských a horských oblastech. S některými dotačními mechanismy v ČR a jejich vývojem seznámil zahraniční hosty Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel odboru analýz a speciálních komodit MZe. Připomenul některé podmínky zajištující konkurenceschopnost českého zemědělství, mezi něž patří organizovanost farmářů a kvalitní poradenský systém. Člen představenstva Zemědělského svazu ČR a ředitel společnosti Agropodnik Humburky, a. s. Ing. Petr Semerád podpořil nástup mladé generace do zemědělského podnikání, neboť je nositelem inovací. „Úsilí o konkurenceschopnost nebude překážkou snaze o trvalou udržitelnost evropského zemědělství,“ řekl. Doc. Ing. Tomáš Doucha, náměstek ředitele VÚZE, upozornil, že již před vstupem do EU byly mezi kandidátskými zeměmi určité dohody uvolňující vzájemný obchod. Příkladem jsou např. bezcelní zóny BFTA, či CEFTA, či vzájemné dohody mezi Českou a Slovenskou republikou. Uvolnění hranic 1. května 2004 nemělo tedy všude stejné dopady. Vzhledem k otázce rozvoji venkova zdůraznil, že české zemědělství již negeneruje tolik příjmů a pracovních příležitostí, aby dokázalo „táhnout“ venkov. V tomto kontextu je třeba si uvědomit i roli jiných oblastí podnikání důležitých pro udržení sociální situace na venkově. Doc. Zdeněk Linhart z České zemědělské univerzity v Praze seznámil posluchače s možnostmi obchodování vlastních výrobků prostřednictvím internetu. Člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ing. Jiří Papež potvrdil stoupající tlak WTO na uvolnění evropského trhu se zemědělskými komoditami a současný tlak obyvatel EU na výši prostředků vkládaných do zemědělství a venkova. Ing. Michal Pospíšil jako zástupce Asociace soukromého zemědělství ČR apeloval především na nutnost přijmout osobní odpovědnost za ekonomickou i ekologickou stabilitu nejen svého podniku, ale i obce či regionu. A mladí lidé v oboru nezatížení dlouhodobými provozními návyky podle něj znamenají velký potenciál v přinášení nových přístupů k problémům. Nejsme osamoceni SMA ČR podporuje předávání zkušeností a informací mezi jednotlivými členskými státy EU a její snahou prostřednictvím konfederace CEJA je spoluvytvářet model evropského zemědělství tak, aby byl schopen konkurovat jiným světovým trhům a zároveň umožnil udržitelný rozvoj venkova z pohledu sociálního i krajinotvorného. Je tedy nutné konstatovat, že uvedené setkání zástupců všech stran majících zájem na správném vývoji českého zemědělství splnilo svůj cíl a jednotliví účastníci odcházeli obohaceni o názory druhých, o náměty k další činnosti, či alespoň s pocitem, že nejsou v zájmu o dobro zemědělského stavu nikterak osamoceni. Autor: Petr Mareš, SMA