Spojme síly při nákupu nádrží na naftu

Současné požadavky na uskladnění nebezpečných látek, mezi které patří pohonné hmoty v zemědělství, nutí farmáře investovat do nádrží na motorovou naftu. Nyní jsou tyto požadavky na správné skladování motorové nafty zahrnuty do systému cross compliance a jejich případné neplnění přináší riziko snížení či vrácení vybraných dotací a další sankce. Kontrola skladování motorové nafty je zakotvena v rámci druhé skupiny povinných požadavků na hospodaření (SMR 2) v rámci kontrol podmíněnosti (cross compliance). Tato oblast zahrnuje celkem čtyři požadavky zaměřené na nakládání a skladování nebezpečných látek, mezi které v zemědělství patří mimo pohonné hmoty i přípravky na ochranu rostlin, minerální, organická a statková hnojiva. Požadavky, které jsou formulovány obecně, se tedy vztahují jak na případná rizika související se znečištěním vod motorovou naftou, tak i například hnojůvkou a dalšími látkami. Uvedené kontroly provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Zamezit úniku pohonných hmot Cílem prvního kontrolovaného požadavku je zajistit, aby nedocházelo k uniknutí výše uvedených nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod. V souvislosti s uskladněním pohonných hmot dochází k porušení požadavku v případě, že dojde ke zjištění tohoto úniku do volného prostředí. To by měla dostatečně eliminovat forma skladovacího zařízení, například dvouplášťová komora s možností kontroly úniku z prvního pláště. Tato kontrola může být prováděna elektronicky: pod prvním pláštěm je umístěno čidlo detekující případný odtok PHM, který je ovšem v druhém plášti zachycen. Toto řešení se používá, pokud druhý plášť ve větší míře obepíná ten první a není možné do zachycovacího prostoru nahlédnout. Nebo může být prováděna vizuálně: první plášť je podložen druhou zachycovací nádobou a je možné pouhým okem zjistit, zda nedochází k odtoku. Tento systém musí být doplněn vhodným přístřeškem, který zamezí kumulaci vody v jisticí vaně. Pokud tento jisticí plášť či nádoba chybí, nejedná se o porušení zmíněného požadavku kontroly podmíněnosti, pokud nedošlo k vlastnímu úniku látek. Nutným opatřením při ochraně vod je také připravený havarijní plán, který stanovuje postup při případné havárii. Porušení podavku je již nezvratné a míra sankce se odvozuje od míry ohrožení vod či počtu zjištěných úniků. Kontrola stavu nádrže Druhý požadavek již hovoří o vlastním stavu nádrže bez ohledu na fakt, zda k úniku látek došlo či nikoliv. Kontrola je zaměřena na aktuální stav těchto zařízení, zřízení druhého stupně ochrany (druhý plášť či vana) a možnost kontroly úniku. Při kontrole je hodnocena nepropustnost obalů či van, zabezpečení proti dešťové vodě a následnému vymývání nebezpečných látek či případné odvody do kanalizace, která není pro podobné účely určena. Výše sankce je odvozena od vážnosti nedostatků či od počtu nevhodných skladů. Porušení je nevratné, což znamená, že nedostatečná ochrana, která byla v minulosti realizována, již nemůže napravena, jinými slovy nedostatečnou ochranu v minulosti již nemůže farmář změnit. Naopak odstranění chyb pro budoucí období je nezbytné. Kontrola těsnosti nádrží na pohonné hmoty Následující dvě opatření se sice v obecné legislativě váží i na další nebezpečné látky, v rámci kontrol podmíněnosti jsou však sledovány pouze sklady na minerální oleje a ropné látky. Jde o požadavek na kontrolu těsnosti nádrží na pohonné hmoty odbornou firmou jednou za pět let. To by mělo být doloženo protokolem o zkoušce těsnosti a dále záznamem farmáře například v provozním deníku, který doloží, že těsnost a vady na nádrži zkontroloval také vizuálně a případné nedostatky opravil. Trvalost porušení není v tomto případě posuzována a porušení je hodnoceno menší sankcí v případě, že nebyl dodržen pětiletý interval, větší sankcí v případě, že nebyla kontrola provedena vůbec. S mírou sankce souvisí také způsob skladování, obecně je za nebezpečnější považováno skladování v jednoplášťových nádržích podzemí (vizuální kontrola je nemožná), naopak za bezpečné se považují dvouplášťové nadzemní sklady. Kontrola systému při havárii Poslední požadavek se týká zbudovaného systému, který by byl využit či realizován v případě havárie. V prvním kroku je vyhotoven havarijní plán, který například upravuje způsob ochrany proti rozšíření látky do okolí (například použití sorbetů, zádržných systémů či těžké techniky k asanaci postižené zeminy). Při kontrole podmíněnosti jsou potom systémy kontrolovány a je prověřováno, zda jsou uvedené postupy funkční (zda jsou k dispozici plánovaný sorbent či těžká technika). Minimálně jednou za šest měsíců musí farmář provést vizuální kontrolu úniku či kontrolu zařízení, které unik sleduje. Vizuální kontrola je považována ze periodickou a na rozdíl o zařízení, které únik zaznamenává nepřetržitě – kontinuálně a zvukově či světelně jej ohlásí. Výsledek, byť jen poznámkou „OK“ s datem, musí farmář zaznamenat v provozním deníku. Nádrž by měla být vybavena systémem proti přeplnění a úniku pohonných hmot přetečením. Trvalost není posuzována a obecně jsou tato porušení považována za méně závažná ve vztahu k celému oddílu požadavků souvisejících s ochranou vod. Poradenství při zhotovení havarijního plánu či přípravě na plnění dalších požadavků může farmář využít také prostřednictví akreditovaných poradců. Na financování jejich služeb pak může být využit dotační titul 1.3.4. Využívání poradenských služeb v rámci Programu rozvoje venkova. Zapojte se do pilotního projektu Společnost mladých agrárníků České republiky nabízí svým členům, po individuální dohodě i dalším zájemcům, možnost zapojit se do pilotního projektu, jehož cílem je zvýšit vyjednávací pozici farmářů na trhu. Naše organizace nabízí společné jednání s distributory velkoobjemových plastových nádrží s výdejním zařízením, jež plní požadavky na uskladnění pohonných hmot. Více informací se dozvíte na našich internetových stránkách. SMA ČR