Zahrádkáři se bouří, kvůli chystanému zákonu z Evropské unie

     

Jindřichohradecko - Do čtvrtka 31. října mohou občané, a to i v zahraničí, připojit svůj podpis k petici proti návrhu zákona zakazujícího šíření osiva mezi drobnými zemědělci a zahrádkáři.

Evropská komise nyní připravuje legislativní normu, podle které každé semeno vsazené do země bude muset být podle návrhu registrováno. „Zemědělci i spotřebitelé se tak stanou závislými na velkých osivářských firmách," vysvětlují propagátoři petice.
Podle zveřejněného pracovního návrhu by musely všechny odrůdy splňovat požadavky pro průmyslově šlechtěné uniformní odrůdy. To se pochopitelně zahrádkářům, a to jak malým, tak i profesionálním zahradníkům nelíbí. Jsou přesvědčeni o tom, že by se tak do značné míry oslabila pestrost odrůd. 
Jak říká Marie Kočová z Třeboně, která má zahrádku jako koníčka už nejméně padesát let, díky zahrádkářům se udržují staré odrůdy, které jsou již vzácné. „Zahrádkáři mají ve své činnosti úplně jiný úmysl, než úrodu prodávat, spíše vše pěstují pro svoji potřebu a v biokvalitě. To by zcela ztratilo smysl zahrádkaření. Vždyť si vzájemně pomáhají, mění mezi sebou výpěstky. Uznaná osiva je sice hezká věc, ale chyběla by rozmanitost," míní Marie Kočová.
Na omezení možnosti dalšího šlechtění poukazuje jindřichohradecký zahradník a majitel trvalkové školky Martin Charvát. „Hlavně by se určovalo odjinud, co který stát má šlechtit. Přitom šlechtění rostlin u nás má tradici již od první republiky. Prostě opět by se něco unifikovalo a postavily se další mantinely," míní Martin Charvát, který je i předsedou sdružení Přírodní zahrada. Dodává, si sami dělají semena a část nakupují. A povinnost modifikovaných odrůd by zvýšila náklady.
Jana Bochníčková z Mutišova na Slavonicku se mimo jiné zabývá i pěstováním léčivých bylin. „Je to nesmysl a další možnost, jak z lidí tahat peníze a nahrávat vybraným osivářským firmám. Přitom bych na trhu určitě nesehnala ani v rámci Evropy potřebný sortiment semen bylinek, které pěstuji. Navíc oficiální osivo na prodej většinou musí být namořené, což je pro mě nepoužitelné, protože vše pěstujeme bez chemie," připomíná Jana Bochníčková.
Ta je i propagátorkou zmíněné přírodní zahrady. Vysvětluje, že v Čechách se zahrádkáři tak trochu vymykají evropským zvyklostem: „U nás je mnoho zahrádkářů, kteří však neprodukují rostliny ve velkém, ale pro svoji zábavu. Byla zde i spousta školních zahrad, které nám Evropa záviděla," řekla.
Adresa petice na internetu je www.prirodnizahrada.com.
Autor: Lenka Novotná - Jindřichohradecký deník, zdroj: iregiony.cz