Co hýbe světem mléka

     
Dalšího z pravidelných jednání nevládních organizací nad situací mléčného sektoru se ve dnech 6. až 7. července zúčastnil zástupce SMA ČR Daniel Falta. Na úrovni celoevropské nevládní organizace COPA/COGECA je garantem Stanislav Jaš, absolvent brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, a do vedení byl letos zvolen zástupce farmářů ze Spojeného království R. Mansel a Ital T. M. Abrate.

Krize postihla celou Evropskou unii Zástupci 27 členských států Evropské unie, jeden po druhém, oznamovali aktuální čísla související s neudržitelnou situací na trhu s mlékem. Jako příklad uveďme desetiprocentní snížení produkce v Irsku, snížení počtu producentů mléka v Polsku. Na Slovensku klesly loni stavy dojnic o 8 % a v současné době jsou tam na historickém minimu ceny mléka. Ve většině států hrála velkou roli v loňském roce kromě realizační ceny také nepřízeň počasí a budiž tomu důkazem, že jediné dva členské státy překračují své kvóty na mléko – těmi jsou Nizozemsko a Dánsko. V těchto zemích se průměrná cena mléka (tučnost 4,4 %) pohybuje na úrovni 33 centů. Ve Finsku byla sice produkce o 1,5 % navýšena, jedná se však o zanedbatelné množství a zástupci finských farmářů se s nepříjemným očekáváním dívají na vzestupující produkci mléka na Novém Zélandu, jehož import do Evropské unie by mohl situaci ještě i nadále zhoršovat. Novozélandský ministr zemědělství očekává letošní nárůst produkce mléka na úrovni necelých 15 %. Co proti tomu dělat? Jedním z navrhovaných řešení je větší a nepřetržitá podpora spotřeby či návyků v evropských regionech. Školní mléko je evergreenem, který má své místo nejen v České republice. Mezi novými návrhy se objevuje také podpora spotřeby mléčných výrobků u seniorů. Při hledání řešení se mísí tyto snahy producentům pomoci prostřednictvím rychlých nástrojů s koncepčními řešeními, které by měly být zahrnuty do společné zemědělské politiky po roce 2013. Objevují se názory, že přísné požadavky na welfare zvířat mohou dále zvyšovat cenu produktů, což by se následně odrazilo ve spokojenosti zákazníků. Chov skotu je také pod tlakem snižovat emise oxidu uhličitého, metanu a amoniaku. Přísnější požadavky známé z chovů prasat a drůbeže se skotu prozatím vyhýbají, laicky řečeno, díky otevřeným stájím a pastevnímu chovu, v rámci kterého se únik plynu omezuje přece jenom hůře. I zde však dochází k přípravě některých opatření v oblasti krmných technologií, skladování kejdy, mrvy či hnoje tak, aby emise byly eliminovány. Dnes se uvádí, že skot produkuje 18 % emitovaných skleníkových plynů, z toho dojený skot kolem 4 %. Obecné úvahy Evropské komise Mezi hlavní priority Evropské komise, které rozhoduje o nastavení pravidel v systémů kvót a intervenčních mechanismů, se objevuje snaha citlivě zasahovat do systému, ve kterém vládne silné konkurenční prostředí a současně je ovlivněno legislativními požadavky EU a členských států. Zásahy by měly mít charakter záchranné sítě tak, aby nedošlo ke zhroucení celého sektoru. Jednotlivé nástroje by měli zahrnovat nějaký způsob garantování ceny mléka, přesné obrysy však tento krok ještě nemá a garanci kvalitních potravin – značení mléka, včetně původu, omezení importu rizikových produktů. Příkladem může být označování sýrů, které nebyly vyrobeny z mléka a dochází k matení zákazníků a poškozování zavedených označení. Ing. Daniel Falta, Ph.D zástupce SMA ČR a pracovník Mendelovy univerzity v Brně